Další článek na světě - Kulturní rozdíly I.

Uběhlo pár dní a já bych se s vámi zase chtěla podělit o několik nových zážitků.
Metro - už jsem se o tom zmiňovala, je neskutečně narvané lidmi hlavně ráno a večer, pokud chcete vystoupit, tak ke dveřím se musíte začít cpát už zastávku předem.. Přes den to docela jde. Co jsem ale ještě nepsala je to, že v metru se taky dost žebrá, většinou  chodí malé zanedbané děti, které sedícím lidem dají na klín papírky na kterých je krátký text - žádost o finanční pomoc, někdy dají dotyčnému i pusu na tvář.. Takhle projdou celý vagon, otočí a posbrírají zpátky papírky, popřípadě peníze.. Podobně v metru prodávají dospělí různé další nesmysly - od malých lampiček na čtění přes prášky po papírové kapesníčky - jen tu pusu vynechají, ne že by mi to vadilo.
Autobus - jízda autobusem je tady docela vtipná záležitost, zastávky na mapě nejsou nikde označené.. Výstupní stanice se nehlásí, takže pokud neznáte trasu předem, je to buď na libovůli řidiče, jestli vám na požádání řekne, kde máte vystoupit nebo se trefíte náhodou (nepravděpodobné:)) Já už jsem si takhle jednou omylem zajela na výlet do nějaké slumové oblasti, což nebylo dvakrát příjemné.
Kouření - Argentici mají povoleno kouřit i v zaměstnání . Když jsem šla do školy na sekretariát, abych si zapsala předměty, musela jsem se nejdřív prodrat hustou clonou dýmu, abych objevila subtilní slečnu sekretářku se žvárem v puse..
Pozdrav - Muži se tady při pozdravu vždy políbí na tvář. Polibkem se člověk vítá i s neznámými lidmi, když jsem šla zapsat do posilovny, slečna co mi měla ukázat tělocvičnu mi místo podání ruky okamžitě nastavila tvář.. trochu mě to uvedlo do rozpaků :)
A další nový trapas - včera nás s kamarádkou nějací kluci v restauraci pozvali na BOLICHE, celou dobu jsem si myslela, že boliche jsou kuželky, v Mexiku a ve Španělsku to tak je.. bohužel tady je boliche diskotéka. Tím pádem se vysvětluje moje podezření, že všichni jsou tady obsesivně posedlí kuželkami :))

Dneska večer se jedu na víkend vzdělávát do Mendozy ;) Pa